"Starobylé město Ayutthaya, neboli Phra Nakhon Si Ayutthaya, bylo thajské hlavní město po čtyři století a je jednou z hlavních turistických atrakcí Thajska. Leží na soutoku řek Chao Phraya, Pa Sak a Lopburi. Ty jsou spojeny širokým průplavovým kanálem, který tak z centra města vytváří v podstatě ostrov. Název města pochází ze sanskrtského slova "ayodhya" (nenapadnutelný, nedobytný), což je hlavní město bájné říše a rodiště Ramy - hrdiny indického eposu Ramayana". Barmánci se několikrát pokusili o dobytí města, což se jim, na jaře roku 1767, nakonec povedlo a město bylo téměř srovnáno se zemí.
Hned první víkend jsme se rozhodli nestrávit doma, ale vyjet z Bangkoku a vydat se za původním hlavním městem Thajska. Nakonec to byl skvělý výlet, i když začátky byly těžké :).
Podle internetových instrukcí jsme si našli levný autobusový spoj. Všude psali, že stačí vystoupit na konečné metra, dostat se na autobusové nádraží a šup za 1,5 h jste v Ayutthaya. Samozřejmě, to tak lehké nebylo. Konečnou Skyline (takové jejich metro) jsme našli hned - detail byl v počtech východů. Po obou stranách stály autobusy, označené samozřejmě pouze čísly a bez jízdního řádu. A protože autobusy jezdí hlavně místní, ani angličtina nebyla velmi rozšířená. Asi 45 minut jsme tedy zkoušeli hledat autobusové nádraží, které, jak jsme později zjistili podle mapy, je vlastně úplně někde jinde :). Nevadí. Nakonec nás poslali zpět metrem na jinou zastávku, kde jsme už zvládli najít minibusy a konečně se dostat ke starobylým památkám.
Další věc kterou psali na internetu (zajímavé, kolik různých instrukcí jsme tam našli) bylo, jak je strašně lehké si v městě půjčit kolo za směšné 1,5 eur, a všechny památky objet hezky a levně na kole. Takový byl tedy náš plán. Bohužel ale nepsal nic o tom,co dělat, když vás minibus vyhodí někde uprostřed města, nikde nic, už vůbec ne slavné turistické centrum nebo snad kola samotné :) Taky nepsali nic o tom, že se na vás okamžitě vrhnou řidiči "tuk-tuku" a začnou vám nabízet prohlídky města "za nejlepší cenu". Byli jsme už trochu otrávení z neodpovídajících informací, a tak jsme se nakonec s jedním z taxikářů - "tuktukářů" - dohodli, že nás odveze aspoň k turistickému infocentru a tam uvidíme co dále. Očividně jeho plány na snadný výdělek nedopadly, a tak nás pouze předal jiné taxikářce - ženě. Odvezla nás tedy k turistickému centru, které samozřejmě nebylo nikde blízko, ale po cestě udělala malou zastávku a začala s námi vyjednávat o ceně za kterou by nám ukázala město. Vzhledem k vzdálenosti, kterou jsme ujeli už jenom k turistickému centru jsme po zvážení usmlouvali cenu a vydali se na fascinující cestu tuk-tukem do (doslovně) neznáma. Částečně nás uklidňovalo, že je řidička žena i s jejím psíkem (ne přítulným,vyzkoušela jsem to :).
Nakonec jsme na celém okruhu strávily asi 4,5 h. Rozhodně jsme se shodli na tom, že nechápeme, jak toto jezdí lidé na kole - respektive pochybujeme, že viděli všechny chrámy a tolik památek jako my. Jízdu jsme nakonec určitě nelitovali, protože v tom horku, jsme byli ráda, že jsme výlet zvládli vůbec bez hypovolemického šoku :)
1. Wat Yai Chai Monghkon: budhistický klášter vybudovaný 1357 za vlády krále Ramathibodi I. Klášter byl ve své době centrum vzdělávání i královských potomků.
2. Wat Maha That
"V roce 1767 zničil tento chrám požár. V ruinách tohoto chrámu nalezneme světoznámou hlavu Buddhy, která je prorostlá kořeny stromu, který ji postupně zvedá do výše. Před lety byla z poloviny pohřbena v zemi, dnes již je několik desítek centimetrů nad zemí a stále se zvedá." (zdroj:
http://www.mahalo.cz/thajsko/destinace-thajska/ayutthaya.html)
3. Wat Phra Si Sanphet: Chrám byl považován za královský klášter a ani mnichové tam neměli povolený vstup - klášter sloužil pouze na speciální královské ceremonie. Za krále Ramathibodi II. postavili obrovskou ležící sochu Buddhy, která je z 143 kg zlata a měří 16 m, opět byl ale zničen Burmskými vojsky a roztaven.
4. Wat Phu khao Thong: Klášter na Zlaté hoře (Monastery of Golden Mount) byl postavený 1395. Uvnitř je i malá svatyně, nevhodná pro klaustrofobiky :)
5. Wat Lokayasutharma: 37 m dlouhý, 8 m vysoký ležící Buddha "Reclining Buddha"
6. Wat Chaiwatthanaram: postaven 1630 jako memoriál královské matce, v Khmerském stylu, který byl v té době populární. "The big "Prang Prathan" that stands in the centre symbolizes the mountain Meru, which consists the central axis of the traditional world. Around it lie the four continents (the four small Prangs) that swim in the four directions in the world sea. On one of the continents, the Chomphutawip, the humans live." (zdroj: wikipedia.com)
PS: Ostatní fotky jsou na facebooku, z důvodu OCD a neschopnosti tohoto blogu publikovat fotky tak jak chci já :)
