Thajské menu

Po dnešní zkušenosti jsem se rozhodla věnovat jeden článek i thajským specialitám :).

Bohužel pro Thajce musím ale konstatovat, že thajská kuchyně není pro mě. Kurz vaření si nakonec teda asi nedám :)

V Indonésii jsem si už vyzkoušela všelijaké kombinace nudlí, rýže a kuřete. V Thajsku přibyla i novinka - vepřové a hlavně spousta krevet. Ne úplně můj šálek kávy. Hygienické standardy taky nejsou zrovna jejich silnou stránkou - člověk by řekl, že po půl roce v Turecku budu zvyklá na kde co. Když si ale vzpomenu na krásně vykostěné masíčko, které nám v rukavicích dával na talíř majitel pojízdného stánku v Istanbulu, a pak si vybavím dnešní oběd v nákupním centru se 4 šváby, které jsem u jídla viděla proběhnout... no, Thajsko zatím, co se jídla týče, prohrává. 

 Mé první thajské jídlo nebylo nejhorší. V malém thajském bistru jsem se naučila, že když řeknete, že chcete "soup" (polévku), resp. jídlo ve stylu soup, donesou vám původně "suché" jídlo zalité vývarem. Co už bylo horší byly kousky vepřového masa, které běžně krájí i s kůží a v kterém nechávají všechny chrupky, tuk apod. věci. Nic pro evropana. 

 Mé druhé jídlo, na které jsem šla pro jistotu do restaurace v obchodním centru, byly smažené nudle, s kuřecím masem. Opět - kuřecí jsou tu většinou jenom čtvrtky nebo stehna, naše klasické prsa tu najdete pouze jako "steak", který stojí 2,5x více než běžné thajské jídla. Myslela jsem si, že ty smažené nudle se nějak v omáčce "rozmočí", ale ne, takže se dost divně jedly :). Omáčka samozřejmě super spicy (na evropské poměry :). Takže jsem zase skončila u čínských nudlí z obchodu na intráku. 

Po prvních dvou zkušenost nastal konečně pracovní týden a tak jsme mohli ochutnat jídlo z místní "kantýny" - respektive z toho, čemu tady říkají studentská kantýna. Jsou to takové stánky venku před intráky :) Ale jídlo tam bylo dobré. Když jste se nedívali na jeho přípravu, a ignorovali vajíčka a ostatní suroviny v tom dusnu venku... chuť byla dobrá. 

Co se týká národních jídel, abych řekla pravdu, jejich názvy a rozpoznání jsou pro mě dost dost náročné ;). Tady je ukázka toho, co jsme jedli na typickém thajském obědě: Polévka byla sladkokyselá a bílá, jakoby mléčná. Celkem se dala, ale nic co bych chtěla znovu. Potom "butter fish" - máslová ryba s ananasem, Pataya - takový mix rýže s krevetaci, jejich oblíbené jídlo, kari s rýží, a tak. Když to nebylo moc kořeněné, dalo se to :)

Abych se ale vrátila k těm švábům :) Dneska jsme jedli v obchodním centru. Jídlo vypadalo obstojně, no žaludek měl chvíli problém, zvlášť po tom, co jsem viděla ty 4 roztomilé broučky na zemi a u jídla. V obchodním centru, ano. Poučení: raději nechci vidět kuchyně v restauracích :) Z ničeho mi zatím nijak zle nebylo :) Ale co není, může být.

Jednu věc musím ale pochválit, a to jsou dezerty. Kávička a mrkvový dortík v klasickém evropském stylu vyhrává :). A jejich tradiční toast politý sladkým mlékem (ve stylu Salko) i když s divným pudingem taky vede! A co vede úplně nejvíc, je zatím ovoce Mangosteen - Královna Thajska :) Nepopsatelná chuť připomínající sladké hrozno :) Ale o tropickém ovoci zase jindy. 

Další pochoutky budu objevovat na severu a jihu Thajska již brzy :)