Problem Yok!

Tak je to oficiální... naše vyučování má být v turečtině! Na otázku, proč jsme si to nezjistili dopředu, asi nemám slov :D Taky jsme první na celé škole, kteří to chtějí změnit a chtějí vyučování v angličtině..takže chápete, že už jsem zase někde velmi oblíbená :D. Naše nejmilejší paní sekretářka, která mě vidí asi tak 3x týdně, mě má nejraději. Co mě uklidňuje, je to, že nejsem jediná, kdo tady s ní má problémy. Dokonce tady koluje vtip o jejím jménu – znamená prý „hard-working“. Což, vzhledem k tomu, že stále nejsme zapsané v systému, teda moc neodpovídá :D

Problem Yok (žádný problém) je vůbec oblíbená fráze Turků. Na všechno je čas. Kartičku nám můžou dát přece až po měsíci a půl, co na tom, že jenom s ní můžeme chodit na obědy. Mysleli jste si, že v Indonésii je šílená doprava? Welcome to Turkey! Země, kde přechody neexistují, semafory jsou zbytečné a auta troubí co tři sekundy jen tak ze zvyku, asi, aby tady náhodou nebylo moc ticho :D.

Systém, ten tady fakt není. Na mé fakultě to těžce zachraňují Němci, s kterými můžeme potichu nadávat na neexistující systém a v případě potřeby efektivně odhlasovat volitelné předměty. Ano, když jsme se všichni měli shodnout na předmětu, mí němečtí spolužáci se postavili do kruhu, nahlas přečetli všechny předměty a každý zahlasoval za ten, co chce. Dokonce si ani potom nestěžovali na to, že je někdo přehlasoval a nemluvili o tom další tři dny! Tomu říkám německá efektivita! :D

Takže .. těším se na pondělí, až se uvidím se svou oblíbenou sekretářkou! J

UPDATE: Oficiálně jsem si ověřila na studijním, co je napsané ve smlouvě, a je to angličtina: B2. Jak typické.